Je nám ctí, že se na nás zákazník Lhoist již několik let pravidelně obrací s grafickou přípravou reprezentativního kalendáře. Pro ten aktuální si zákazník vybral fotografie Josefa Bosáka, který svoji koleci nazval jednoduše: Beskydy. Grafiku jsme připravili jako citlivý soutisk černé, podkladové šedé a krémové - to vše v přímých barvách.
Autori fotografií o sobě uvádí: Ačkoli místem mého zrození se r. 1968 stal Starý Bohumín, díky rodičům, kteří oba pocházejí z rázovité beskydské vísky Javorníky-Stanovnice, proudí mi v žilách ryzí valašská krev. Od útlého dětství se u mne začaly intenzivně projevovat silné výtvarné sklony. Zkrátka a jednoduše– neustále jsem kreslil na vše, co se dalo: pod mými odvážnými tahy získala novou barevnou dimenzi i zeď pokoje či servisní knížka k tátovu motocyklu… Nakonec jednoho dne se zoufalá maminka rozhodla dát tomuto nadání řád a otevřela mi vrátka lidové školy umění. Zde byl pod odborným dohledem můj talent usměrněn a rozvinut, tudíž se mi úspěšně podařilo prokousat se i jinými technikami kreslení, než jaké jsem praktikoval doma. pochopitelně k velké úlevě rodičů. Současně se záhy odehrálo také mé první seznámení s tajemnými pojmy jako je clona, závěrka nebo objektiv – načež mne máma zasvětila do magie temné komory. Po následném přestěhování z průmyslového Ostravska do zelené náruče Beskyd jsem štětec a pastelky vyměnil za paličky od bicích. Rytmické tlučení mi zabíralo několik hodin denně…Tato bohulibá činnost mi vydržela až do listopadových událostí, jejichž následkem později kultura v Čechách dostala pořádnou ránu, která se projevila i rozpadem mnoha kapel. Taktéž se o slovo přihlásila nečekaně probuzená touha se usadit a obohatit světový genofond. Tvůrčí mámení mne ovšem neopustilo. V r. 2003 jsem opětovně zakoupil foťák a znovu počal exponovat políčka filmu. Následující léto jsem rozšířil členskou základnu fotoklubu R9, kde mi zkušení mistři oboru poskytli nepřeberné množství cenných rad. Od té doby se pravidelně zúčastňuji různých fotosoutěží a salónů, díky kterým jsem získal titul AFIAP a EFIAP. Podařilo se mi proniknout na stránky magazínů PhotoArt a Československá fotografie. Stranou nezůstaly ani výstavní síně – podílel jsem se na společných výstavách s fotoklubem R9 a dalšími autory, přičemž vrchol představuje realizace samostatné výstavy Mé cesty. Od roku 2009 jsem se stal členem ČFFU a pozornost zaměřuji k podobám člověka a k reportáži, detailu krajiny a protože jsem se dlouhý čas pohyboval mezi muzikanty, tak i k hudebním skupinám. Další mohutnou inspiraci mi přineslo cestování - s řádně obtěžkanou brašnou jsem se vypravil do Bosny a Hercegoviny, Arménie, Kyrgyzstánu a Náhorního Karabachu. A jaké užívám zbraně? Pohotově nabitý CANON EOS 5 MARKII, doplněný o objektivy od 16 do 200mm, FUJIFILM X-T1 s pevnými skly 16 – 56 mm.
